Kdysi jsem totiž vyrůstal na místě, které bych mohl nazvat svým vlastním malým královstvím. Nebylo to království ve smyslu pohádek, kde jsou princezny a zámky, ale spíše místo, kde se prolínaly láska, péče a hluboký smysl pro odpovědnost za druhé. V tom království jsem se staral o děti, které neměly tu možnost vyrůstat ve své biologické rodině. Bylo to místo, kde se zázraky děly denně – kde bolest mohla být nahrazena radostí, kde ztráty byly přeměněny na nové začátky. Každý den byl výzvou, ale také příležitostí, jak ukázat, že i z malých skutků může vyrůst něco velkého.

Do tohoto mého zvláštního světa pak jednoho dne vstoupili dva muži, kteří změnili můj život – můj tatínek Matyáš a můj druhý tatínek Vojtěch. Byla to chvíle, která byla plná emocí, protože jejich příchod znamenal, že mé malé království se otevřelo něčemu novému, většímu. Oba muži byli nejen mými oporami, ale také těmi, kdo mi ukázali, že láska a rodina mohou mít mnoho podob. Bylo to právě jejich spojení, jejich oddanost a ochota podporovat mě v mém poslání, co vedlo k tomu, že se zrodil nápad, který dal základ něčemu většímu.

Můj tatínek Matyáš byl kromě svého láskyplného srdce také obdařen talentem pro psaní. Když se rozhodl napsat knihu o mém životě, o mém malém království a o dětech, o které jsem se staral, nevěděl jsem, co od toho očekávat. Ale výsledek byl ohromující. Kniha, která dostala název „Anglický princ“, nebyla jen příběhem o mě samotného – byla to výpověď o tom, jak důležitá je péče, láska a možnost dát dětem naději tam, kde ji ztratily. Byla to kniha, která nebyla jen literárním dílem, ale také poselstvím, které dokázalo inspirovat mnoho lidí.

Když byla kniha dokončena a dostala se mezi čtenáře, tatínek Matyáš si uvědomil, že chce udělat víc. Nestačilo mu jen vyprávět příběh, chtěl vytvořit něco hmatatelného, co by mohlo měnit životy dětí, o kterých kniha pojednávala. A tak jednoho dne přišel s nápadem založit nadaci. Nebyla to obyčejná nadace, ale Nadace, která by nesla jméno „Nadační fond Anglický princ“. Toto jméno odkazovalo nejen na knihu, kterou napsal, ale také na ideály, které jsme společně sdíleli – na víru, že každé dítě si zaslouží lásku, péči a šanci na lepší život.

Založení nadace nebylo snadné. Bylo potřeba mnoho úsilí, plánování a odhodlání. Ale můj tatínek Matyáš společně s Vojtěchem věnovali své srdce i čas, aby proměnili tento sen ve skutečnost. Chtěli vytvořit organizaci, která by pomáhala dětem, které nemají svou biologickou rodinu, těm, kdo se ocitli v těžkých životních situacích, a těm, kdo potřebují podporu, aby mohli začít znovu. Byla to práce, která vyžadovala nejen energii, ale také obrovskou dávku víry v to, že svět lze změnit k lepšímu.

A tak se zrodila Nadace Anglický princ. Dnes je to organizace, která pomáhá desítkám, možná stovkám dětí po celé zemi. Je to místo, kde se sny stávají skutečností a kde i ti nejzranitelnější mohou najít útěchu a podporu. To vše díky knize, která inspirovala nejen mé tatínky, ale také všechny, kdo si ji přečetli. A především díky jejich lásce, odvaze a odhodlání vytvořit svět, kde má každé dítě šanci na šťastný život.